„Světlo na konci lednice“
Znám světlo na konci tunelu. Tím se obvykle pokoušíme popsat stav, kdy po dlouhé, beznadějné pouti nacházíme novou naději, sílu, motivaci.
Nezaměstnanému se ozve potencionální zaměstnavatel, vědcům výsledky experimentů konečně začínají dávat naději na to, že výzkum zrodí nový lék atp.
Ale světlo na konci lednice?
Viděl ten, kdo téma vymýšlel, někdy v poslední době lednici?
Naše lednice má světlo u stropu.
Lednice mých rodičů má světlo na pravé stěně.
Lednice přátel mají světla vlevo, vpravo i nahoře, ale na konci žádná…
Ale dobře, představím si tedy světlo na konci lednice.
Zavírám oči…první co mě napadá, že je to nepraktické.
Do lednice se obvykle vkládají věci.
Nevím, jakou s touto činností máte zkušenost Vy, ale já po každém větším nákupu propadám panice, že se obsah tašek nemůže do lednice vejít. Po takovém nákupu by se z naší lednice stala černá díra, bylo-li by světlo na konci. Světlo by bylo dokonale zastíněno. A představa, že veškerý obsah zmizí v černé díře, mě neláká.
Probojovat se supermarketem, ukořistit vše potřebné a uložit to pak do černé díry, ze které to záhy zmizí, neznámo kam? To odmítám.
Zavírám oči podruhé…vidím lednici, která se mění v tunel.
Někde v tunelu jsem já. Jdu podél stěny. Nic nevidím. Jdu stále dál. Cítím vlhko. Občas projdu louží. Stále nic nevidím.
Až najdnou, konečně, někde v dálce, vidím malé světlo. Zrychlím. Chci honem ven. Nevím, jak dlouho už tím tunelem jdu, ale teď, když vidím světlo, chci co nejrychleji ven. Pospíchám, klopýtám.
Světlo je stále větší, ale konec tunelu je ještě daleko.
Najednou mi světlo zmizí. To asi někdo přijel z nákupu a mně nezbývá, než se potácet dál tmou.
Zavírám oči potřetí…nevidím nic, tma. To mi došla inspirace.
A závěr?
Je dobře, že světla v lednicích nebývají na konci.
Příjemně vtipné. Tedy mě to místy vtipné přišlo 🙂
Díky za dávku čtení na dnešní den.
MEf
Konečně někdo napsal, že tohle téma týdne je vlastně nesmyslné, protože žádná lednice na svém konci světlo nemá. Napsáno s vtipem a hezky. 🙂
Děkuju 🙂